Lenka Lišková: Ketogenní strava? Místo zdraví a energie jen padání vlasů!

Lenka Lišková: Ketogenní strava? Místo zdraví a energie jen padání vlasů!

V dalším zákaznickém rozhovoru vyzpovídáme mladou slečnu z Českých Budějovic Lenku Liškovou. Lenku jsme mezi vámi objevili na Instagramu – stačilo zhlédnout pár jejích fotek a bylo jasné, že větší milovnici a fanynku našich másel snad v celém jihočeském kraji nenajdete :D To ovšem nebyl jediný důvod, proč jsme ji oslovili – také neobvykle vyspělé články na jejím blogu, rozumné názory na výživu a fotky opravdu kvalitních a krásných jídel dávaly tušit, že Lenka má k tématu opravdu co říci. A jak se rozhovor povedl? Přesvědčte se sami..

1. Dobrý den, Lenko. Tentokrát začneme zlehka – u našich máslíček :) Prozraďte nám, kolik jich už padlo tento týden? Na co všechno je používáte – také vám nejvíce chutnají rovnou z otevřeného kyblíku :)?

Krásný den Vám i všem Vašim čtenářům a milovníkům dobrých másel. :) Dobře, že se ptáte jen na máslíčka, která mým chutím padla za oběť jen tento týden, pokud bych totiž měla říct celkové číslo, nejspíš bych se nedopočítala. :) Tento týden jsem bohužel spatřila dno skleničky hned třikrát – u arašídového másla, křupavých mandlí a – to nejhorší ze všeho – u výborné slané novinky. Poslední zmiňované už je ale naštěstí na cestě v dostatečných zásobách. :) A co se týče arašídového nebo mandlového másla, ta doplňuji v pravidelných intervalech tak, aby nechyběla nikdy. ;)

Másla používám snad úplně na všechno – hodí se do sladké i slané kuchyně. Na sladko je mám nejradši jako ozdobu ranních kaší nebo svačinových jogurtů, na slano zase do různých pomazánek nebo dipů k masu. Mám už své osvědčené kombinace, na které nedám dopustit. Arašídové máslo se skvěle hodí ke kuřecímu nebo krůtímu masu, máslo z lískových nebo vlašských ořechů zase k rybám a takové spojení hovězího masa s kešu máslem je naprosto fantastické! A zkuste někdy třeba polít upečenou dýni rozpuštěným kokosovým máslem!

2. Lidské chutě se mění každý den a s máslíčky je to totéž - jakoby každý den bylo „nejlepší“ nějaké jiné, souhlasíte? Kterým máslem jste „začínala“ a které je Vaše nejoblíbenější třeba právě teď? A existuje i nějaké, které se Vám už přejedlo?

Máte můj absolutní souhlas. Navíc u Vašich másel opravdu nemohu říct, které mám nejraději, to by bylo jako Sophiina volba. :) Je to skutečně tak, že se u mě jednotlivá másla střídají v oblíbenosti podle toho, jaké mám zrovna “období”. Někdy mám tedy kokosové období, jindy zase arašídové nebo mandlové. Aktuálně si mé srdce získala novinka Někdo to rád slané, kterou musím mlsat každý den. :) Ale pokud bych přeci jen měla nějaké máslo vyzdvihnout, pak by to bylo jakékoli s kokosem. Jsem zkrátka holka kokosová. ;)

Co se týče mých začátků, tak jsem asi jako většina nynějších milovníků másel začínala s arašídovým. Zkrátka sázka na jistotu, abych tak řekla. Tehdy to bylo ještě v době, kdy jsem žila v zahraničí, kde bohužel čistá másla bez přidaného cukru nebylo možné sehnat, a proto můj první kyblíček byl dárek od rodičů poslaný z Čech. Možná proto chutnalo ještě o to víc. :) Znáte však moji spotřebu, jeden kyblíček mi tedy dlouho nevydržel, a bohužel nebylo možné mi každý týden posílat balíky plné ořechových másel. Ve velké jsem tedy másla začala nakupovat až po návratu domů, tedy teprve před rokem a třemi měsíci, a tehdy jsem začala zkoušet i jiné příchutě.

Odpověď na poslední otázku je velice jednoduchá a myslím, že Vás v žádném případě nepřekvapí - ne, žádné máslo se mi ještě nepřejedlo. ;) Pokud bych měla být upřímná, nejméně asi konzumuji klasické arašídové máslo, ale ne proto, že by mi nechutnalo, je to spíše z toho důvodu, že mám raději másla v různých kombinacích. Na druhou stranu, arašídové máslo hojně využívám při vaření, takže nazmar určitě nepřijde. ;)

3. K ořechovým máslům se málokdo dostane úplnou náhodou – většinou je už v pozadí nějaký zájem o kvalitní potraviny. Jak jste na ně narazila Vy – vzpomenete si ještě na svůj první nákup? Co bylo tím prvním impulsem zájmu o stravu: potravinová intolerance, snaha zbavit se nadváhy, veganství či jiný výživový směr nebo něco úplně jiného..?

To máte naprostou pravdu. Ani já se k máslům nedostala jen tak. Přivedl mě k nim můj zájem o zdravější stravování. Ale ta cesta byla docela dlouhá - a to doslova, protože nebýt mého pobytu v zahraničí, nejspíš bych ořechová másla vůbec nejedla.

Na svůj první nákup ořechového másla si pamatuju naprosto jasně - bylo to arašídové máslo značky Jiff (se spoustou přidaného cukru), které jsem si koupila při prvním studijním pobytu v zahraničí, protože jsem chtěla zjistit, co na tom všichni mají. Asi je Vám jasné, že mi to absolutně nechutnalo, celá sklenička letěla do koše. :D Tehdy jsem se ale o zdravou stravu ještě nezajímala, což mělo za následek i to, že jsem se po roce domů vrátila o pár kilo těžší. A i když se mi je bez úpravy jídelníčku a bez jakékoli sportovní aktivity podařilo po návratu do tří měsíců všechna shodit, při druhém pobytu, který byl tentokrát na celé dva roky, jsem se zapřisáhla, že se domů nevrátím s dvaceti kily navíc. :)

Tehdy tedy začala moje cesta ke zdravějšímu stravování. Kupované snídaně jsem vyměnila za doma dělanou ovesnou kaši s ovocem. Postupně jsem přidávala i oříšky a semínka, až jsem narazila na krásné fotky kaší, na kterých dominovala ořechová másla. A právě tam byl ten první impuls znovu másla vyzkoušet. A protože už jsem tehdy jedla zdravě, chtěla jsem samozřejmě variantu bez cukru. Nechala jsem si tedy od rodičů poslat první skleničku arašídového másla a… Myslím, že netřeba se dále rozepisovat, byla to zkrátka láska na první ochutnání. :)

4. Z Vašeho instagramu je vidět, že se tuků na talíři nebojíte a užíváte si je – na fotkách je patrné i období, kdy jste procházela tzv. ketogenní dietou, tedy dietou s extrémním množstvím tuku a velmi nízkým příjmem sacharidů. Co Vás právě na ketogenní stravě zaujalo?

Tuků se skutečně nemusíme bát. :) Myslím, že období nízkotučných diet už je snad definitivně zažehnáno. Tuky jsou potřebné pro správné fungování hormonů v našem těle a také pro vstřebání důležitých vitaminů A, D, E a K. Navíc všichni víme, že tuky jsou nositeli chuti. Tím samozřejmě ale myslím ty zdravé tuky, jak ve formě rostlinné - což jsou právě ořechy a ořechová másla, rostlinné oleje typu olivového nebo avokádového, nebo semínka a oleje z nich, avokádo - tak ve formě živočišné - například tučné ryby, maso, mléčné výrobky či vejce.

Ketogenní stravování je velice zajímavé, na tomhle místě ale chci zdůraznit, že to opravdu není pro každého. V poslední době se z keto diety stává velký trend, bohužel se však jen málo lidí dokáže stravovat skutečně správně, aby to odpovídalo pravidlům ketogenního stravování, a aby to bylo přínosem pro jejich zdraví. V opačném případě se totiž z ketogenní stravy stává jen další dieta, často ještě ve formě hladovky a podvyživování vlastního těla.

Mě na ketogenní stravě zaujalo právě množství tuků, které může člověk “beztrestně” zkonzumovat. Mám ráda tuky a mé tělo jejich větší množství snáší velice dobře. V době, kdy jsem objevila keto, jsem se už dlouhou dobu stravovala zcela bez cukru a nízkosacharidově, a proto pro mě nebylo těžké si tento typ stravování vyzkoušet. Ráda experimentuji a tohle pro mě byla výzva.

5. Většina z nás tuto dietu nikdy nevyzkoušela - prozradíte nám, jak jste ji snášela? Pro milovnici vaření to muselo být těžké období, vždyť omezení a zákazů je při této dietě více než povoleného jídla :) Splnila keto strava Vaše očekávání? Myslíte si, že se k ní ještě vrátíte?

To máte pravdu, ketogenní strava je opravdu velmi omezená - vyloučíte prakticky veškerou zeleninu kromě listové a brukvovité, a i u té si musíte hlídat množství, které zkonzumujete. Ze začátku bylo skutečně obtížné vzdát se své nejoblíbenější činnosti - vymýšlení rozmanitých receptů - a začít vařit skutečně jednoduše - základem mého jídelníčku bylo maso a tuky, trocha zeleniny. Asi nejtěžší bylo dát sbohem své oblíbené ranní kaši a později bohužel i ořechovým máslům. V hloubi duše jsem ale věděla, že se k nim zase vrátím, takže jsem se alespoň dostatečně předzásobovala. :)

Keto dietu snášela velmi dobře - jídla mi chutnala, neměla jsem hlad ani chutě a výsledky krevních testů mi vycházely na výbornou - musím však upřímně říct, že to nebylo stravování vhodné pro mě a nemůžu ho doporučit ani ostatním. Ketogenní dieta byla původně zamýšlena jako terapeutická dieta pro léčbu dětí s epilepsií a myslím, že ve sféře léčebných diet by také měla zůstat.

Já sama, ačkoliv jsem jedla opravdu velké množství jídla a měla jsem pohlídaný příjem všech důležitých vitamínů, minerálů i elektrolytů, jsem nezaznamenala žádné z proklamovaných benefitů, právě naopak. Hubla jsem, ačkoliv jsem to absolutně nepotřebovala, začaly mi padat vlasy, cítila jsem se čím dál více unavená. Na svém blogu mám o keto stravování několik článků, a o své vlastní zkušenosti s keto je tam hned pětidílná série článků, takže pokud by toto téma někoho zaujalo, více informací se dozví tam. :)

Byla to dobrá a obohacující zkušenost, jsem ráda, že jsem si tento typ stravování vyzkoušela, ale myslím, že už se k němu nevrátím. 

6. Jakou stravu tedy preferujete nyní – je něco, čemu se opravdu striktně vyhýbáte? Existuje potravina nebo jídlo, které by Vám třeba chutnalo, ale prostě ho považujete za natolik škodlivé, že se ho raději vzdáte?

Momentálně se snažím dostat do bodu, kdy pro mě stravování bude opět věcí intuice. Víte, na keto si opravdu musíte hlídat příjem makroživin, vyžaduje to tedy striktní vážení veškerého jídla a zapisování do tabulek. To se nyní snažím odbourat. Čísla a tabulky by nám neměly určovat, kolik bychom toho měli sníst. Naučit se poslouchat svoje tělo a rozumět signálům, které nám dává, je pro mě metou nejvyšší. Je ale velice těžké se tomu naučit, protože na nás ze všech stran neustále křičí rozličná doporučení, jak se máme nebo nemáme stravovat, a naše vlastní intuice je často v rozporu s těmito uměle vytvořenými pravidly.

Já se nevyhýbám ničemu. Ani tomu tolik zatracovanému cukru. :) Ono totiž když se delší dobu stravujete zdravě, zjistíte, že vlastně cukr ani nepotřebujete. Potraviny vám chutnají tak jak jsou, ve své základní podobě. Když vám cukr neotupuje chuťové buňky, najednou zjistíte, jak výborně chutná například brokolice, a jak sladké je bílé zelí samo o sobě. :) Potom je pro vás velice snadné dát si na oslavě narozenin kousek klasického dortu nebo maminčinu bábovku. Ke spokojenosti vám totiž stačí jen pár kousků, nemáte potřebu sníst celý plech.

Tady ale chci zdůraznit ještě jednu věc - osobně nevidím nic špatného na domácích dezertech, i když obsahují cukr nebo bílou mouku (pokud totiž nemáme alergii na lepek, není třeba se mu vyhýbat), co však nekupuji a skutečně považuji za škodlivé, jsou umělé cukrovinky, sušenky a čokolády, které koupíte v supermarketu. Ty jsou totiž cukrem přímo napěchované (já vždy doporučuji číst složení, často totiž člověka cukr překvapí i na místech, kde by ho nečekal) a navíc obsahují ještě další množství nejrůznějších přidaných látek, jejichž název ani nedokážeme vyslovit. Takové věci potom těžko mohou být pro naše zdraví nějakým přínosem.

7. Dnešní doba je plná paradoxů: Na jednu stranu chceme jíst „strašně zdravě“, na druhou stranu se od přirozeného jídla stále více vzdalujeme. Obyčejný chléb se škvarky by na instagramu s nálepkou „fitness“ neprošel, zatímco lívance z proteinového prášku, pokapané umělým sladidlem a zalité růžovomodrým sirupem bez kalorií jsou bez mrknutí oka prezentovány jako ukázka zdravé stravy :D Není to divné? Co by podle Vás mělo jídlo splňovat, abyste ho považovala za zdravé?

Je to skutečně tak. Zrovna nedávno jsem na téma umělých sladidel psala článek na blog. Je to ironie, že za lžičku medu v jogurtu jste pranýřováni, pokud si však do něj nakapete bezkalorické sladidlo, je vše v pořádku. A přitom málokdo ví, že umělá sladidla jsou pro naše tělo kolikrát horší, než cukr ve své přirozené podobě.

Pro mě se zdravé jídlo zakládá na základních surovinách. Zdravé potraviny jsou pro mě takové, které můžeme jíst ve formě, v jaké se nacházejí v přírodě, nebo takové, které prošly jen minimálním mechanickým zpracováním. Takže ten obyčejný chléb - zvlášť pokud je upečený doma - se škvarky, je pro mě zdravější, než bezkalorický sirup nebo proteinová tyčinka se složením delším, než telefonní seznam.

8. Je vidět, že se v jídle vyznáte a přemýšlíte o něm do hloubky. Jak se na takovou snahu dívá vaše okolí, rodina, kamarádi? Chápou, že prostě chcete jíst skutečné jídlo plné živin a zelenina Vám chutná nebo Vás mají za bio-eko-šílence a ortorektika :-)?

Moje rodina bohužel můj způsob stravování nesdílí a nechápe, naučila se ho však naštěstí respektovat. Já se ze začátku snažila zakomponovat do jejich stravy trochu toho zdravého jídla, byla to však naprosto marná snaha, která vždy vyústila pouze v hádku. Momentálně si tedy každý jíme po svém - já si vařím svá zdravá jídla a nechávám zbytek rodiny, aby se stravoval, jak uzná za vhodné. Jen občas musím spolknout poznámku o tom, jak nezdravé je denně k televizi sníst tabulku čokolády a pytlík chipsů.

Co se týče kamarádů nebo kolegů v práci, myslím, že si o mně nejspíš myslí, že jsem tak trochu bio-eko šílenec, jak říkáte. :) Nikdo sice nic neřekne nahlas, vytušíte to však z poznámek typu “To ty si nedáš, tam je cukr.” nebo “Tam je mouka, to není nic pro Vás.” :) Já si z toho ale nic nedělám. Můj způsob stravování mi maximálně vyhovuje. Když mám na něco chuť, tak si to dám - a ano, klidně i tu kupovanou čokoládu. “Problém” ale je, že jsem na ni nedostala chuť už více jak dva roky. Když jsem si ji totiž dala naposled, přišla mi tak příšerně přeslazená, že víc jak jednu kostičku - a ještě k tomu společně s kaší - jsem zkrátka sníst nedokázala. ;)

9. Lidí se zájmem o stravu sice přibývá, na druhou stranu stále panuje obecné přesvědčení, že zdravé jídlo rovná se drahé jídlo. Souhlasíte s tím nebo ne?

Do určité míry s tím souhlasím. Strašně totiž záleží na tom, jak své zdravé stravování pojmete. Pokud si budete kupovat drahá rostlinná mléka nejmenované značky (která mimochodem ani nejsou vůbec zdravá), hotové výrobky nebo “vymoženosti” typu chlorella a spirulina, opravdu utratíte více peněz. Když se však naučíte vařit ze základních surovina - masa, vajec, luštěnin, obilovin a zeleniny - vyjde vás váš jídelníček mnohem levněji, než stravování ve fast foodech. Nemusíte mít k obědu denně lososa s quinoou, nebo nakupovat ve zdravých výživách. Kuřecí prsa, rýži a sezónní zeleninu mnohdy seženete za hubičku. Navíc se vždy dá nakupovat v různých slevách, akcích nebo výhodných baleních. A pak vám snadno zbydou peníze i na takové pamlsky, jakými jsou třeba ořechová másla. ;)

10. V kuchyni Vám to evidentně jde – když projíždím fotky Vašich talířů plných nádherné zeleniny a skvostných kombinací, musím přiznat, že doslova slintám :) Prozradíte nám, co byste uvařila, kdybyste chtěla někoho opravdu ohromit? Můžete klidně poradit i tříchodové menu :)

Moc děkuji za tak milá slova, vždy velmi potěší, když vaše “kuchařské umění” někdo ocení. :) V uvozovkách to píšu záměrně, protože sama sebe za žádného velkého kuchaře nepovažuji. Jsem jen obyčejná žena s vášní pro dobré jídlo a láskou k vaření. :) Jsem zastáncem jednoduchého vaření, ale zároveň neobvyklých kombinací. Pokud bych někoho chtěla oslnit, uvařila bych mu jednu ze svých specialit - vepřovou panenku v krustě z vlašských ořechů a batáty jako přílohou, arašídové kuře s rýží, mleté hovězí maso zapečené v paprikách s kešu máslem, nebo lososa v kokosové krustě se zelenými fazolkami.

Pokud byste chtěla inspiraci na celé menu, dám jeden jednoduchý příklad - jako předkrm zapečené větší žampiony, podávané s náplní z avokáda, koření a Nutspread 100% vlašského másla, posypané drcenými vlašskými ořechy. Jako polévku bych podávala svou oblíbenou dýňovou, na kterou mám recept na blogu, a kterou už jsem vyzkoušela snad ve všech možných kombinacích a variacích. Hlavní chod by byl steak z vysokého roštěnce (rib eye) s houbovo-pepřovou smetanovou omáčkou a zelenými fazolkami a jako dezert bych podávala dýňový cheesecake politý Nutspread kokosovým máslem. :)

11. Je pro Vás výživa a vaření koníček číslo 1? Vidíte svoji budoucnost v této oblasti – ať již jako kuchařka, výživová poradkyně nebo třeba majitelka zdravé restaurace? Nebo jsou Vaše sny úplně jinde?

Z mých předchozích slov asi musí být jasné, že je pro mě výživa a vaření skutečně koníčkem číslo jedna. O výživě toho mám nastudováno mnoho, profesionálně se však výživovému poradenství věnovat nechci. Ráda ovšem vždy poradím komukoli, kdo se na mě obrátí s prosbou o pomoc. :)

Co se týče vaření, mám ráda dobré jídlo, a ještě raději ho sama připravuji. Když při tom ještě inspiruji někoho jiného, je to pro mě tou největší odměnou. Zatím však svou budoucnost na poli gastronomickém nevidím. Být food blogerkou na plný úvazek je můj velký sen, bohužel je však v tomto směru konkurence tak vysoká, že je opravdu obtížné přinést do tohoto odvětví ještě něco nového a neotřelého. Ale uvidíme časem, řídím se pravidlem “Nikdy neříkej nikdy.” A člověk skutečně nikdy netuší, kam ho osud jednou zavane.

12. Na závěr – konec roku se blíží, na co se momentálně nejvíc těšíte :)?

Upřímně? Na vánoční cukroví. :) A tím mám na mysli klasiku, žádné rádoby zdravé varianty. Jsem totiž přesvědčená, že jsou v životě věci, které nahradit nejdou - a právě vánoční cukroví k nim patří. Pro mě vánoční mlsání neznamená žádný “cheat” nebo porušení zdravého režimu, právě naopak. Vždy tvrdím, že jsou jídla zdravá pro naše tělo, a potom jídla zdravá pro naši duši. Pokud se po celý rok stravujete zdravě a rozumně, nemůže vám pár kousků cukroví nebo vánočky v žádném případě ublížit. Vánoce jsou totiž jen jednou do roka, a proto si myslím, že stojí za to užít si je se vším všudy.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů!!!

Také děkuji a přeji všem příjemný den, ideálně strávený ve společnosti té nejlepší pochoutky na světě - Nutspread máslíček. ;) 

Zajímá vás, co je u nás nového?

Sledujte nás